Americký fotbal

Už jsem dvakrát byl na víkendovém zápase amerického fotbalu, s kterým se tady pojí celkem dost zajímavostí a tradic. Zápasy se hrají v sobotu a základem je vždycky breakfast club. Spousta lidí se obleče do všemožných kostýmů a hned po ránu (kolem 6, 7) vyrazí pít do barů, aby se náležitě připravili na zápas. To jsem si bohužel zatím vždycky nechal ujít, ale aspoň jednou se někdy taky musím jít podívat!

Pak následuje tailgating. Fanoušci přijedou se svými auty na velké hřiště, vybalí grily, stolky, židle a spoustu jídla a pití – a jí a pijí a baví se s kamarády až do začátku zápasu. Na celkem vtipný video na toto téma se můžete kouknout tady. A pokud to nevíte, můžete hádat, co vlastně to slovo tailgate v angličtině znamená.

V poledne pak začne samotný zápas. Hra jako taková mě spíš moc nebaví, vždycky tak 10, 20 sekund hrají, dokud bránící tým nezastaví ten útočící v postupu dopředu. A pak se hra na pár minut přeruší, než se začne znovu (pravidla jsou třeba na wikipedii). Protože se většinu doby nic moc neděje, důležitou součástí jsou mažoretky a obrovská kapela s největším bubnem na světě. A zvlášť studenti celou dobu stojí na lavičkách a vehementně fandí nejrůznějšími gesty a pokřiky podle toho, co se zrovna děje na hřišti.  O přestávce je pak vždycky šou, kdy kapela zaplní hřiště, hraje a u toho poskakuje a pochoduje (taky se jí říká marching band). Na fotbal tady chodí fakt dost lidí – Purdue má velkej stadion (s kapacitou kolem 50 000) a třeba posledně byl určitě aspoň ze tří čtvrtin zaplněnej.

Z fotbalu taky pochází přezdívka studentů Purdue – Boilermakers (vyráběči kotlů).  Vznikla už roku 1891, kdy Purdue porazilo nedalekou Wabash College 44-0. Jejich noviny si pak stěžovaly, jak Boilermakers pobili jejich tým (o dost barvitěji je to popsaný na wiki).

A co jinak? Včera jsme měli s kamarády halloweenovou párty, tak jsem si pořídil strašidelný kostým a ještě strašidelnějšího Frankieho. Už konečně přišel podzim, stromy se žlutí a červenají a bývá chladno (přes den kolem 10, 15 stupňů) – ale ještě před takovými 2, 3 týdny bylo občas přes den i skoro 30 stupňů! Na jezdění na kole to už ale moc není, i proto, že občas fouká tak silný protivítr, že je potřeba pořádně šlapat i z kopce, aby to vůbec jelo.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.