Ze školy

Abhyankar: “Max Noether to považoval za nejlepší větu, kterou kdy dokázal. Když se později přišlo na to, že je důkaz špatně, plakal… A pak umřel.”

Abhyankar: “Algebra is calculus made easy.”

Goins každou hodinu začíná: “Soo, any questions before we get started?”  A poslední věta pokaždé bývá: “Ok, let’s call it a day today.” Ale fakt vždycky! (A taky pokaždé přijde aspoň o 5 minut pozdě a pak stráví 10 minut opakováním věcí z minula… takže než reálně začne, už je třetina přednášky v čudu.)

Advertisements

Drobnosti

V místním indickém obchodě jsem objevil další úžasnou věc – jogurt! Indický jogurt je o trochu kyselejší a hlavně o hodně lepší než ten normální. A po přidání vody se z něj dá našlehat výborné lassi – musel jsem je míchat vidličkou (protože nemám nic víc profi); cukr (kterej taky nemám) by ho udělal ještě lepším, ale i tak bylo bezva… že by se konečně našel důvod, proč koupit cukr?

Taky pokračuju v zútulňování svého pokoje – koupil jsem si plakát s obrazem od Dalího. Ten obrázek mi přišel tak zajímavej a divnej, že jsem těžko mohl odolat. Ale je to vtipný, tak zabydlenej nebyl můj pokoj na koleji v Praze ani po 4 letech!

Dali: La tentation de Saint Antoine

Dali: La tentation de Saint Antoine

Poslední dobou dost přemýšlím o tom, koho si vybrat za vedoucího (a tedy taky jaké oblasti se budu věnovat). Nebylo by to sice ještě úplně nutný, ale přijde mi dobrý to udělat co nejdřív. Asi nejlepší je tady profesor Shahidi, který dělá teorii čísel – takže se přirozeně nabízí jako nejlepší volba. Jediný problém je, že v tom, co dělá, je hodně analýzy – a já si nejsu jistej, jestli by mi to časem nevadilo. Pak je tady celkem dobrých lidí na algebraickou geometrii nebo komutativní algebru. Jenže zatímco k tomu, abych dělal teorii čísel, mám aspoň jakési důvody, že jsem se někdy celkem náhodně rozhodl, že by mě bude zajímat, v ostatních oblastech bych dost váhal a nevěděl, podle čeho si teda vybrat. Samozřejmě je asi nejlepší si prostě vybrat někoho, komu budu věřit, že bude dobrý vedoucí… jenže když s většinou z těchto profesorů nemám žádnou přednášku ani seminář, těžko to poznat. No nic, nějak se to vyvrbí (:

Později:

Dopoledne jsem zas jednou vyrazil na nákup do Walmartu. Kromě spousty jídla (už jsem nebyl na pořádným nákupu pěkně dlouho) jsem si koupil rice cooker. Je to v podstatě hrnec, který zapojíš do elektriky a můžeš v něm vařit. Ještě jsem to nezkoušel, takže jsem zvědavej, jaký to bude. A dokonce už mám i ten cukr! Skoro všechno platím platební kartou – tady je to fakt o dost jednodušší než hotovost, většinou není potřeba žádnej pin ani podepisování.

Vyrojilo se tady celkem dost pidimušek. Skoro pořád na sobě nějaký mám, včera se mi jedna vydala prozkoumat i vnitřek nosu.

Taky mi občas poštou chodí dárečky – knížky, co jsem si koupil na internetu. Vždycky je překvápko, která to bude tentokrát (doba doručení je celkem náhodná, tak to úplně nejde odhadnout). Dnes to třeba nebyl Hofstadter: Le Ton beau de Marot, jak jsem čekal, ale Mohsin Hamid: The Reluctant Fundamentalist. Nějak mám výrazně víc knížek, co bych si chtěl přečíst, než času na ně… Teď třeba mám rozečtené Ka od Roberta Calassa, To the Ends of the Earth od Goldinga a LOTRa (a k tomu dalších 5 matematických knížek).

Seznam se zamiloval!

Zdá se, že se vyhledávač Seznamu zamiloval do mého blogu! Na spoustu různých nesouvisejících vyhledávání ho vrací mezi prvními – zatím nejlepší je “staniční sestry musí studovat na bakaláře” (zadáno bez uvozovek), tam jsem úplně první. Dobrý je taky “100 mil v sedle” nebo “indický obchod v Praze”. Dokonce i na “asus k50” jsem na první stránce. Všiml jsem si toho, protože se mi tu mimo jiné ukazuje, jakým vyhledáváním se lidi dostali na blog.

Pokud byste někdo tušili, čím to může být, budu rád, když se o to podělíte.

Další vtipná věc související s blogem je. že mi to tu ukazuje statistiky, kolik lidí tu bylo který den. A zjevně to počítá i kliknutí třeba na články nebo fotky, takže jen jsem sem před pár dny dal ty fotky, hned se počet zvýšil na skoro desetinásobek normálu (z 20 na 200, předchozí maximum bylo něco kolem 60).

Fotky

Příroda a mikrovlnka

Už si tady postupně zvykám, takže se neděje až tak moc nového. Postupně si vytvářím pravidelný program zvlášť s chozením do školy a plaváním – v po, st a pá mám čas mezi přednáškami od 1130 do 130, což je tak akorát na zaplavání si v bazénu a oběd. Už mi konečně celkem jde plavání s hlavou pod vodou! Ještě by to chtělo se pořádně naučit i něco jiného než jen prsa.

Všechno ale samozřejmě ještě rutina není. Jednak je tady teď na dva a půl týdne na návštěvě Blanka (odlétá v pátek), a taky nejrůznější studentské organizace (na Purdue jich je asi 800) pořádají nábory nových členů – callouty. Zrovna zítra a pozítří se na dva chystám – buddhistický a outdoorový.

Občas se taky jdeme s Blankou někam kolem projít. Místy je tu příroda celkem pěkná, ale jsou to spíš menší parky (no, na parky jsou zas celkem velké) než třeba souvislé lesy jako u nás. A taky tu místo turistických značek jsou většinou asfaltové cesty. Ale rostliny a zvířata stojí za to:

Kromě veverek a světlušek, o kterých jsem už psal, jsem nedávno na kampusu viděl úplně červeného ptáčka. Taky je tu spousta hlučných cikád nebo tak něčeho… před pár dny jsme nějakou viděli zblízka a je to 5 centimetrová obluda!

V lese občas ze stromů visí něco, co vypadá jako hnědá tuhá liána. Tak úplně nevím, jestli to fakt můžou být liány, ale netuším, co by to mohlo být jiného.

Včera jsme na výletě viděli vinnou révu, jak visí z normálních stromů. Dokonce je zrovna zralá a celkem dobrá.

A na loukách nebo i jenom podél cest roste vysoká (třeba i 3 metrová) keřo-tráva.

Mimo chození po venku a nakupování (ještě jsem pořád nenašel ty úplně nejlepší müsli – a sýry taky mají divný) se postupně učím vařit všechno v mikrovlnce, což Blanku z nějakého záhadného důvodu děsně štve. Už jsem i absolvoval odborný kurs na toto téma – a naučil se vařit vajíčka, brambory a koláč. Vajíčka jsem hned musel zkusit a povedla se. Sice mi to pokaždé trochu vybuchlo, ale díky poklopu na misce to naštěstí nevadí. Ne že bych ty vajíčka dělal tak jsou ve skořápce – recept je: vyklepnout do misky, rozmíchat se stejným množstvím vody jako je vajíčka a mikrovlnkovat 2 – 3 minuty. Dělal jsem to ale i bez rozmíchání a jsou tak lepší. Někdy si možná troufnu zkusit, co se stane, když dám mikrovlnkovat vajíčko ve skořápce.

Ve škole je to zatím v pohodě. Mám fakt štěstí, že chodím na pokročilejší přednášky, protože nebudeme mít žádné zkoušky a nemáme moc domácích úkolů. To spolužáci, kteří chodí na povinné předměty ke kvalifikačním zkouškám (qualifying exams), úpí pod horou domácích úkolů. Snad se v pohodě zvládnu na dvě zkoušky, které mi ještě chybí (dvě jsem už napsal – abstraktní a lineární algebru), přes semestr připravit.

A už jsme taky s Blankou zvládli dvakrát prát ve zdejších kolejních pračkách a sušičkách. Vypadají jako ve všech těch amerických filmech a seriálech (až na to, že jsou v podzemí).

Čekal bych, že tím, jak si tu zvykám, už nebudu psávat tak často jako ze začátku, kdy se pořád dělo něco nového a zajímavého. Tipl bych, že by to mohlo být tak jednou za jeden, dva týdny, ale zatím těžko říct…